Bď štítem, nebo na štítě. To bylo heslo sparťanů a podřídili tomu i svůj osobní život. Všichni Sparťané se ze začátku dělili na tři rodové fýly. Toto dělení však brzy vytlačilo dělení územní. Sparta se tak dělila na pět územních jednotek zvaných óby. Každá óba tvořila obec a Sparta podle starých autorů nebyla vlastně městem, ale spojením pěti vesnic.

Sparta proslula jako militaristický stát. Oprávněně. Nebyli v ní skoro básníci ani mudrci. I za míru trvala ve Spartě podobná situace jako na výpravě. Tedy muži žili po většinu času společně v opevněném táboře, trávili svůj čas vojenským cvičením, gymnastikou, šermem, zápasem, cvičením v běhu atp. Na noc se mohli muži vrátit ke svým rodinám, avšak Sparťané se stejně obyčejně ženili až po třicátém roku.

Děti ve Spartě byly vedeny ke sportu a tělesné zdatnosti. Vynikaly i tím, že byly otužilé a střídmé v jídle. Chlapci chodili bosky. Kůže na chodidlech jim ztvrdla, lépe pak snášeli dlouhý pochod. Dochovaly se zprávy o tom, že chlapci před zařazením do vojenské družiny skládali těžkou zkoušku. Museli se vzdálit od své skupiny, nedostali žádné jídlo. To si museli nezpozorováni nikým opatřit krádeží. Tato zkušenost se jim hodila na území nepřítele.